Nádory tlustého střeva

Úvodem

Nádorové onemocnění tlustého střeva (neboli rakovina tlustého střeva) představuje nejčastěji kolorektální karcinom. Mohou se však objevit i jiné typy nádorů.

Rakovina tlustého střeva a konečníků patří u nás i ve světě mezi nejčastější druhy rakovin. Zároveň je to však druh rakoviny, jehož výskyt lze minimalizovat zdravým životním stylem.

Vznik a projevy nádoru tlustého střeva

Nádory tlustého střeva mohou vznikat různě, ale většinou se vyvíjí z přednádorových lézí, které se vyskytují v tlustém střevě. Dojde-li k některým genetickým změnám, přemění se normální sliznice v karcinom. Jedná se o proces „kancerogeneze“, který trvá sedm až deset let. Některé kolorektální karcinomy však vznikají rychleji.

U nádorů tlustého střeva (stejně jako u jiných nádorů) je důležitá včasná diagnóza nemoci. Čím dříve je nádor tlustého střeva či konečníku odhalený, tím lepší jsou prognózy.

A jaké projevy mohou signalizovat nádor tlustého střeva? Projevuje se především přítomnosti krve ve stolici a anémií, která způsobuje vyšší únavu, slabost, ale i nechutenství a úbytek na váze. Častým projevem je i změna vyprazdňovacího rytmu. Nemocný trpí průjmy či naopak zácpou. Z dalších příznaků si jmenujme bolest břicha, větší plynatost, pocit plnosti, atd. Na začátku rozvoje nádoru tlustého střeva se nemusí projevovat žádné příznaky. Naopak budete-li mít některé z uvedených příznaků, nemusí ještě nutně jít o příznaky karcinomu tlustého střeva. Vždy však vyhledejte lékaře.

Prevence nádorů tlustého střeva

Nádory tlustého střeva lze do velké míry ovlivnit prevencí, kterou dělíme na:

• primární: Cílem této prevence je snížení či úplně odstranění rizikových faktorů, které vedou ke vzniku nádorů. Do primární prevence patří udržení přiměřené hmotnosti, pravidelný pohyb, omezení tuků a cukrů, konzumace ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva + další úpravy jídelníčku podle zásad zdravé výživy a omezení konzumace alkoholu. Je více preventivních opatřeních, ale výše jmenované patří mezi základní.
• sekundární: Sekundární prevence se nazývá screening a jde o vyšetření, které může prokázat nádorové onemocnění. I když člověk dodržuje všechna preventivní opatření a nemá výskyt nádorového onemocnění v rodině, zvyšuje se pravděpodobnost vzniku s přibývajícím věkem. Do sekundární prevence zahrnujeme test na okultní krvácení. Pokud se prokáže, následuje koloskopie. Pacient ve věku nad 55 let se rozhoduje, zda si nechá provést test na okultní krvácení do stolice či primární screeningovou koloskopii.

Test na skryté krvácení do stolice

Test okultního krvácení do stolice je jednoduchý, bezbolestivý a pacienti si ho mohou provádět doma. Jde o odběr tří vzorků stolice ze tří různých vyprázdnění. Tyto vzorky se odevzdají lékaři, který odhalí stopykrve, které nelze zjistit pouhým pohledem.

Testování na okultní krvácení do stolice spadá do preventivního léčebného programu v České republice, v jehož rámci si ho každý občan nad 50 let může vyzvednout u svého praktického lékaře. Ženy si ho rovněž mohou vyzvednout u svého gynekologa. Zdarma dostane tento test jednou za rok každý občan nad 50 let a je-li mu nad 55, tak jedou za dva roky. Test je rovněž možné koupit v lékárně.

Kolonoskopie

Jde o metodu vyšetření tlustého střeva. Tato metoda však může být použitá i pro vyšetření tenkého střeva. Kromě podezření na nádorové onemocnění tlustého střeva se k ní přistupuje i při podezření na hemoroidy či zánětlivá onemocnění.

Kolonoskop představuje ohebnou hadičku, kterámá kameru umožňující střevo sledovat.

Před vyšetřením je třeba držet dietu a dosáhnout vyčištění střev. Tlusté střevo totiž za normálních podmínek obsahuje stolici, takže by nebylo koloskopem nic vidět. K vyprázdnění dochází za použití roztoků, fosfátových solí či různý projímadel na lékařský předpis.

Vyšetření kolonoskopemnení bolestivé díky podávání léků na zklidnění a utlumení. Je však nepříjemné. Kolonoskop je postupně zaváděný do tlustého střeva či do části tenkého.

Kolonoskopické vyšetření trvá cca půl hodiny. Může trvat i kratší dobu. Většinou však netrvá déle než hodinu.

Výhodou je, že se pacient okamžitě dozví výsledky, kromě histologických výsledků. Ty mu jsou známy zhruba po týdnu vyšetření.

Léčba nádorů tlustého střeva

Léčba rakoviny závisí na diagnostice, která musí být co nejpřesnější. Je třeba přesně určit stádium nemoci. Čím dříve je nemoc odhalená, tím větší šance jsou na úspěšnou léčbu.

Zpravidla se kombinují různé léčby. Jde především o endoskopickou, chirurgickou, chemoterapeutickou léčbu a léčbu zářením. U některých pacientů se také uplatňuje biologická léčba aplikováním monoklonálních protilátek. 

Chirurgická léčba

Chirurgickou léčbu lze provádět klasickou operací otevřením přes břišní stěnu, ale některé výkony lze provádět i laparoskopicky.

Častější je klasická operace, která umožňuje odstranění nádoru. Lékař musí při operaci přistoupit k odstranění i části zdravé tkáně, aby měl jistotu, že se nádor nerozšíří dál. Odejme se tedy určitá část střeva podle toho, jak moc je střevo zasažené nádorem.

V mnohých případech se střevo zase spojí a obnoví se jeho plná činnost. Pokud se však vezme příliš velká část střeva, nelze ho již spojit a je nutné provést kolostomii, tj. vyvedení střeva ven břišní stěnou. V některých případech se dělá dočasná kolostomie, ale někdy je třeba ji provést nastálo.

Pokud je rakovina tlustého střeva v pokročilém stadiu a nelze nádor operovat, je nutné přistoupit ke stomii, která alespoň zajistí odchod stolice. 

Endoskopická léčba

Léčba endoskopická je určená k léčbě drobných nádorů a polypů při kolonoskopii. Díky endoskopii není nutné provádět odstraňování nádorů klasickým otevřením. Tuto léčbu však lze využít pouze v případě, že se objeví velmi malý nádor, který roste jen na určitých místech.

Onkologické léčba

Onkologická léčba se dělí na léčbu předoperační, pooperační či samostatnou. Pokud k ní dochází před operací, je jejím cílem zmenšit rozsah nádoru tak, aby bylo možné nádor operovat. Je to klasické především při nádoru konečníku. Předoperační onkologická léčba se často provádí při pokročilém stádiu či při výskytu některých metastáz.

Pooperační onkologická léčba je zajišťovací terapie, jejímž cílem je zbavit tělo zbylého nádorového onemocnění. Někdy je také pojímaná jako prevence recidivy.

Poslední možností využití onkologické léčby je léčba paliativní. Týká se to u rozšířených nádorů, které již nelze vyléčit. Onkologická léčba se provádí za účelem zmenšení rozsahu onemocnění a zpomalení jeho průběhu.

Možnosti onkologické léčby

Existuj různé druhy onkologické léčby, které se nasazují podle potřeby. Cílem je zmenšení, zmírnění potíží či prodloužení života. Do onkologické léčby řadíme:

• chemoterapii: Jedná se o léčbu, která spočívá ve vpravování chemických látek do těla. Protinádorová chemoterapie obsahuje zpravidla cytostatika, která dokáží zničit nádor, nebo mu alespoň zabránit v jeho růstu. Většinou je chemoterapie prováděná aplikováním injekce či infuzí, ale můžeme se s ní setkat i ve formě tablet. Cytostatika jsou pro buňky toxická. Zaměření léčby však není přesně cílené, a tak dochází i k poškozování zdravých buněk. Proto má chemoterapie mnoho vedlejších účinků, které se u každého projevují jinak. Mezi bezprostřední negativní účinky patří zvracení, kožní vyrážka, vysoká hladina kyseliny močové, lokální odumření okrsku tkáně či záněty žil. V období dnů a týdnů může po chemoterapii docházet ke snížení hladiny bílých krvinek, průjmům, vypadávání vlasů, zánětům v dutině ústní atd. Z dalších negativních příznaků může dojít k chudokrevnosti, poškození jater, plicní fibróze, sterilitě atd.
• biologickou léčbu: Léky působí pouze na nádorové buňky na rozdíl od cytostatik, které působí i na buňky zdravé. Cílená biologická léčba se zpravidla používá v kombinaci s chemoterapií u větších nádorů, které jsou v pokročilejším stadiu.
• ozařování: Ozařování neboli radioterapie se provádí jen minimálně. Střevo je totiž citlivé na záření. Používá se spíše u nádorů konečníku. Ozařovací časy jsou krátké a je nutné je opakovat i po dobu několika týdnů.

Možné návraty nádorového onemocnění

U pacientů může po vyléčení nádorového onemocnění dojít k návratu onemocnění. Lékaři se o recidivě dozví buď v případě, že pacient začne trpět některými příznaky typickými pro rakovinu tlustého střeva, ale také může být odhalená při pravidelných prohlídkách ještě dříve, než má pacient nějaké klinické příznaky.

Při odhalení návratu onemocnění provede lékař potřebná vyšetření, na základě kterých určí, jak na tom dotyčný pacient je. Podle toho se rozhodne o nasazení příslušné léčby.